19 Závěr a poděkování

Specializace, a tím i atomizace v medicíně a samozřejmě i v chirurgii postupuje v posledních desetiletích nezadržitelně kupředu. Je to dáno prudce narůstajícím objemem poznatků, využíváním stále nových složitých technologií. Minula doba medicínských polyhistorů a stále výrazněji se profilují i uvnitř dříve jednolitých oborů superspecializace. Mezi jednu z nich dnes bezesporu patří i chirurgie jícnu. Z hlediska svého anatomického uložení na krku, v hrudníku a dutině břišní potřebuje chirurg operující jícen zkušenosti ze všech těchto oblastí. Nezbytné jsou rovněž znalosti z oblasti patofyziologie, diagnostiky a onkologie, vztahující se k tomuto orgánu. V takovémto komplexním pojetí této tematiky jsem byl vychován svými učiteli, snažil jsem se tento obor rozvíjet a předávat zkušenosti svým spolupracovníkům a takto bylo pojato i shrnutí poznatků o chirurgii jícnu „v zrcadle zkušeností olomoucké jícnové školy“ v této publikaci. Když se ve druhé polovině 80. let minulého století hovořilo o dovršení etapy standardizace v diagnostice a léčbě jícnových onemocnění a očekával se jen postupný evoluční vývoj kupředu, došlo krátce nato k revolučním změnám v celé chirurgii. Bylo to především díky nástupu miniinvazivních metod v endoskopii, radiologii a především endoskopické chirurgii. V uplynulých dvaceti letech tak bylo nutno znovu změnit mnohé, zdálo by se, osvědčené způsoby a postupy. Ještě jsme si ani nezvykli na tyto novinky a již před námi stojí nové výzvy, jako je NOTES, robotická chirurgie, nové možnosti v léčbě nádorů a další novinky. Dala-li si tato kniha za neskromný cíl shrnout na tomto poli zkušenosti již více než tří generací jícnových chirurgů, pak za nejdůležitější lze považovat snahu předat zájemcům o tuto problematiku ve stručné a přehledné formě základy toho, co potřebují pro práci v jícnové chirurgii, s přáním, aby se jim práce dařila a posunuli poznání v ezofagologii kupředu ve prospěch našich nemocných.

Poděkování

Můj dík patří především těm, na jejichž práci jsem mohl navazovat. Jsou to emeritní přednostové I. chirurgické kliniky v Olomouci prof. MUDr. Vladislav Rapant, DrSc., který byl pro mě vzorem chirurga v době studií a na počátku mé chirurgické kariéry, a prof. MUDr. Zdeněk Šerý, DrSc., který mi práci v jícnové chirurgii umožnil a velkoryse mě v ní podporoval. Po mnoho let pak byli na tomto poli mými nejbližšími spolupracovníky na II. chirurgické klinice v Olomouci prof. MUDr. Michael Dlouhý, CSc., a prim. MUDr. Adolf Gryga, CSc., kteří vyrostli ve vysoce kvalifikované odborníky a významně se podíleli na rozvoji jícnové chirurgie a diagnostických metod v ezofagologii. Z dalších mladších spolupracovníků se pak o rozvoj především jícnové pH-metrie a manometrie zasloužili MUDr. Martin Loveček, Ph.D., MUDr. Václav Růžička a MUDr. Pavel Zbořil, Ph.D. Velmi úzce jsem vždy spolupracoval s rentgenology. V minulosti to byli prof. MUDr. Vlastimil Roček, DrSc., a doc. MUDr. Miloš Řehulka, CSc., a po jejich odchodu z aktivní služby byla vynikající spolupráce navázána s mladým nadějným rentgenologem, dnes prof. MUDr. Martinem Köcherem, Ph.D. Těmto kolegům vděčím za většinu rtg snímků v této publikaci. Po svém odchodu z funkce přednosty II. chirurgické kliniky v Olomouci koncem roku 2006 jsem rád přijal nabídku doc. MUDr. Stanislava Czudka, CSc., zavést na jeho pracovišti v nově budovaném Komplexním onkologickém centru v Novém Jičíně jícnovou a hrudní chirurgii. Tento program pokračuje od roku 2010 i pod patronací a za podpory nového primáře chirurgického oddělení MUDr. Matěje Škroviny, Ph.D. Získal jsem zde na poli ezofagologie nové zdatné spolupracovníky zanícené pro novou věc – chirurga MUDr. Lukáše Adamčíka, radiology prim. MUDr. Marka Velkoborského a emeritního prim. MUDr. Bořivoje Čecha, onkoložku doc. MUDr. Renatu Soumarovu, Ph.D., gastroenterology MUDr. Martina Merendu a MUDr. Aleše Kamlera a primáře anesteziologie MUDr. Romana Bezděka spolu s jejich dalšími spolupracovníky. I jim patří můj dík za pomoc při dokončení této práce. Kapitolu o anatomii jícnu laskavě pročetl a posoudil z hlediska současné nomenklatury prof. MUDr. Oldřich Eliška, DrSc., z Anatomického ústavu 1. LF Univerzity Karlovy v Praze. Za poskytnutí a zpracování epidemiologických údajů o karcinomu jícnu jsem zavázán panu doc. RNDr. Ladislavu Duškovi, Ph.D., řediteli Institutu biostatiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně.

Někteří ze zde jmenovaných mi byli nápomocni i při práci na e-learningové i tištěné podobě této knihy, a stali se tak spoluautory, jak je uvedeno v tiráži této publikace. Jim patří můj speciální dík, stejně jako paní Drahomíře Kláskové, Romaně Koblovské, Haně Jahodové a Pavle Jahodové za pomoc při administrativních pracích. Obětavou pomoc při rešerších a sestavování soupisu odborné literatury mi poskytla vedoucí Lékařské knihovny UP Mgr. Jarmila Potomková, Ph.D. Za pomoc při přípravě a zhotovení obrazové dokumentace jsem zavázán panu Jiřímu Zabloudilovi, předsedovi představenstva Lagon-Foto a. s. ze Vsetína. V neposlední řadě patří můj dík pracovníkům Vydavatelství UP v Olomouci v čele s ředitelkou RNDr. Hanou Dzikovou a redaktorkou Mgr. Lucií Loutockou. Při vytvoření e-learnigové podoby této knihy se mnou obětavě spolupracovala Mgr. Bohdana Řeháková z Centra výpočetní techniky UP, která se rovněž podílela na konečné podobě části obrazové dokumentace. Závěrem děkuji recenzentům této knihy, kteří mi svými připomínkami poskytli cenné podněty při dokončení této publikace.